Spirometrie – vyšetření plicních funkcí

Spirometrie je vyšetření, při kterém se měří objem vzduchu, který dokážete vydechnout, a rychlost jeho proudění. Výsledkem jsou hodnoty, které lékaři pomáhají posoudit funkci plic a průchodnost dýchacích cest.

Vyšetření může odhalit například známky zúžení průdušek, které se vyskytuje u astmatu nebo CHOPN. Samotný výsledek spirometrie však nemusí k potvrzení či vyloučení konkrétního onemocnění vždy stačit. Lékař ho hodnotí společně s příznaky, anamnézou a případně dalšími vyšetřeními.

Spirometrie se doporučuje zejména při těchto obtížích a zdravotních stavech:

• Dušnost – pocit nedostatku vzduchu při námaze nebo v klidu.

• Chronický kašel – kašel, který přetrvává delší dobu nebo se opakovaně vrací.

• Podezření na astma bronchiale – například při pískání při dýchání, tlaku na hrudi nebo záchvatech dušnosti.

• Podezření na CHOPN – zejména u kuřáků, bývalých kuřáků a lidí s dlouhodobým kašlem či vykašláváním hlenu.

• Kontrola známého plicního onemocnění – sledování vývoje onemocnění a účinku léčby.

• Posouzení plicních funkcí – pokud je potřeba lépe objasnit příčinu dechových obtíží.

O vhodnosti vyšetření rozhoduje lékař podle konkrétní situace.

Vyšetření probíhá vsedě a obvykle trvá přibližně 10–20 minut, podle jeho rozsahu a spolupráce pacienta.

1. Příprava na vyšetření: zdravotnický pracovník vám vysvětlí postup a ukáže, jak správně dýchat do přístroje.

2. Nasazení náustku: náustek se pevně sevře rty, obvykle se použije také nosní svorka, aby vzduch neunikal nosem.

3. Nádech a výdech: nejprve se zhluboka nadechnete a následně co nejrychleji a co nejvíce vydechnete do přístroje podle pokynů zdravotnického pracovníka.

4. Opakování měření: manévr se zpravidla několikrát opakuje, aby bylo možné získat spolehlivé a porovnatelné výsledky.

5. Vyhodnocení: lékař posoudí naměřené hodnoty v souvislosti s vašimi obtížemi a dalšími nálezy.

Během usilovného výdechu se může krátce objevit kašel, únava nebo lehká závrať. Pokud vám nebude dobře, informujte zdravotnický personál.

Mezi důležité spirometrické parametry patří:

• FVC – usilovná vitální kapacita: objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu usilovně vydechnout.

• FEV₁ – objem vzduchu vydechnutý za první sekundu: důležitý ukazatel průchodnosti dýchacích cest.

• FEV₁/FVC: poměr, který pomáhá posoudit, zda jsou dýchací cesty zúžené.

Výsledky se porovnávají s referenčními hodnotami zohledňujícími například věk, výšku a pohlaví. Jejich interpretace patří do rukou lékaře.

V některých případech lékař doporučí také bronchodilatační test. Při něm se nejprve provede spirometrie, následně pacient podle pokynů dostane inhalační lék rozšiřující průdušky a po stanovené době se měření zopakuje.

Porovnáním výsledků lze posoudit, zda a v jakém rozsahu se průchodnost dýchacích cest po podání léku změnila. Test může být důležitý například při vyšetřování podezření na astma.

O tom, zda je bronchodilatační test potřebný, rozhoduje lékař.

Před vyšetřením doporučujeme

• Nekuřte alespoň jednu hodinu před vyšetřením, ideálně se kouření vyhněte úplně.

• Vyhněte se většímu jídlu bezprostředně před vyšetřením. Po vydatném jídle může být usilovné dýchání nepříjemné.

• Bezprostředně před vyšetřením se vyhněte intenzivní fyzické námaze.

• Zvolte pohodlné oblečení, které neomezuje pohyb hrudníku a břicha.

• Dostavte se včas a řiďte se pokyny ordinace.

• Vezměte si seznam užívaných léků a inhalátorů, případně zdravotní dokumentaci a výsledky předchozích vyšetření

Ne, inhalátory ani jiné léky sami nevysazujte.

Pokyny k užívání inhalačních léků před vyšetřením se liší podle důvodu spirometrie, konkrétního přípravku a toho, zda se plánuje také bronchodilatační test.

Pokud je potřeba některý lék před vyšetřením dočasně neužít, musí vám to předem sdělit lékař nebo ordinace. Pokud jste pokyny nedostali, kontaktujte ordinaci a ověřte si správný postup.

Pravidelnou léčbu astmatu nebo CHOPN neupravujte svévolně.

Pokud máte akutní infekci dýchacích cest, horečku, výrazné zhoršení dušnosti nebo jste nedávno prodělali závažnou zdravotní příhodu či operaci, informujte ordinaci ještě před návštěvou.

Lékař posoudí, zda je vhodné vyšetření provést v plánovaném termínu, nebo ho odložit. Při náhlé nebo výrazné dušnosti, bolesti na hrudi či jiných závažných příznacích nečekejte na plánovanou spirometrii a vyhledejte neodkladnou zdravotní pomoc.

Výsledek může být v normě, může ukazovat na poruchu průchodnosti dýchacích cest nebo na jinou odchylku plicních funkcí. Někdy je nutné vyšetření doplnit například o bronchodilatační test, bodypletysmografii, měření plicní difuze nebo další diagnostické postupy.

Normální spirometrie sama o sobě nevylučuje všechna plicní onemocnění. Pokud obtíže přetrvávají, lékař rozhodne o dalším postupu podle celkového klinického obrazu.