Chronický kašel – příčiny, vyšetření a léčba

Chronický kašel může mít mnoho příčin – od běžných až po závažnější.
Mezi nejčastější patří:

• Astma – kašel může být výraznější v noci, při fyzické námaze, v chladném vzduchu nebo při kontaktu s alergeny. Více informací najdete na stránce Astma.

• Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

• Postinfekční kašel po prodělané viróze nebo zápalu plic

• Gastroezofageální reflux (GERD) – návrat kyseliny do jícnu

• Alergie nebo dráždivé látky (prach, kouř, parfém)

• Užívání některých léků, např. na vysoký krevní tlak (ACE inhibitory)

Správné určení příčiny je klíčové, protože léčba se vždy liší podle diagnózy.

Kromě samotného kašle se mohou objevit také:

• vykašlávání hlenu;

• dušnost nebo pocit nedostatku vzduchu;

• pískání při dýchání;

• tlak nebo nepříjemné pocity na hrudi;

• zhoršení kašle v noci nebo při námaze;

• únava a poruchy spánku.

Charakter obtíží může pomoci při hledání příčiny, sám o sobě však nestačí ke stanovení diagnózy.

Pokud kašel trvá déle než 3 týdny, neustupuje nebo se opakovaně vrací, je vhodné obrátit se na lékaře. Vyšetření je zvlášť důležité, pokud jste kuřák, máte dušnost nebo již trpíte onemocněním dýchacích cest.

Neodkládejte lékařské vyšetření, pokud se objeví vykašlávání krve, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, přetrvávající bolest na hrudi nebo výrazné zhoršování obtíží. Při závažné dušnosti či silné bolesti na hrudi vyhledejte neodkladnou zdravotní pomoc.

Vyšetření se zaměřuje na zjištění možné příčiny kašle a na vyloučení závažnějšího onemocnění. Lékař se obvykle zajímá o délku trvání obtíží, charakter kašle, kouření, užívané léky a další doprovodné příznaky.

​

Podle zdravotního stavu může vyšetření zahrnovat:

• rozhovor o zdravotních obtížích a anamnéze;

• poslech plic;

• spirometrii, tedy vyšetření plicních funkcí;

• rentgenové vyšetření hrudníku, pokud je indikováno;

• další cílená vyšetření podle výsledků a předpokládané příčiny

 

Ne všechna vyšetření jsou potřebná u každého pacienta. Jejich rozsah se stanovuje individuálně.

Léčba závisí především na jeho příčině. Může zahrnovat léčbu astmatu, řešení alergických obtíží, úpravu léčby refluxu nebo změnu léků, pokud se prokáže jejich souvislost s kašlem.

Důležitou součástí péče je také omezení expozice tabákovému kouři a dalším dráždivým látkám. Léčba zaměřená pouze na potlačení kašle nemusí být dostačující, pokud se nepodaří řešit jeho příčinu.